Makroobjektiv Tokina AT-X Pro D 100 mm f/2,8 - recenze trochu jinak a podrobněji...
Značka Tokina je v podvědomí fotografů již od 70. let minulého století vnímána jako výrobce především profesionálních výměnných objektivů se skvělou mechanickou konstrukcí a charakteristickým designem, v optických konstrukcích také vynikala a byla zde vždy patrná velmi úzká spolupráce s Pentaxem. Jako mnozí další výrobci, i Tokina ovšem trochu zaspala při nástupu digitálních zrcadlovek, aby před pár lety znovu nabrala dech.
Základním úkolem byla především přestavba optických konstrukcí objektivů tak, aby byly eliminovány zákeřné odlesky digitálních snímačů, které v případě používání kinofilmových objektivů znehodnocují brilanci a rozlišení fotografií. To se Tokině nejen změnou optické konstrukce, ale také použitím špičkových antireflexních vrstev podařilo. K nově přepracovaným konstrukcím patří také střední makroteleobjektiv Tokina AT-X Pro D 100 mm f/2,8 Macro.
Tento řemeslně dokonale zpracovaný krasavec je svým obrazovým polem určen pro použití jak s APS-C zrcadlovkami, tak s kinofilmovými a Full Frame zrcadlovkami Canon a Nikon. Při použití s AS-C zrcadlovkou je ekvivalentní ohnisko přibližně 150 mm, a tak je tento objektiv vynikající volbou nejen pro makrofotografii, ale také pro fotografování lidí, a to až po relativně detailní portrét, kdy rozhodně přijde vhod možnost plynulého přeostření až na velmi malou vzdálenost.
Minimální zaostřitelná vzdálenost objektivu je 300 mm, při které je dosaženo obrazového makroměřítka 1:1. tady maličko odbočím, protože měřítko vede k častým devatám a chybně interpretovaným poznatkům. Jestliže je měřítko zobrazení objektivu v poměru 1:1, znamená to, že objekt bude na záznamovém médiu zobrazen ve své skutečné velikosti. 10 mm dlouhý mravenec bude na záznamovém médiu při nastavení objektivu na měřítko 1:1 zobrazen ve shodné délce, tedy jeho obraz bude mít délku 10 mm. A je zcela lhostejné, jestli budete mravence kinofilm, plochý film s rozměrem 18x24 cm, s Full Frame D-SLR nebo s APS-C zrcadlovkou. Mravence bude vždy měřit 10 mm a na velikost jeho zobrazení nemá vliv ani Crop faktor, jako je tomu v případě ohniskové vzdálenosti, ani rozměr záznamového média.
Optická konstrukce objektivu je 9 čočková, sestavená do 8 skupin, a poskytuje v případě Full Frame D-SLR obrazový úhel 24 stupňů 30 minut. Clona je 9 lamelová s kruhovým otvorem pro přirozené zobrazení oblastí mimo pole hloubky ostrosti, maximální clonové číslo při zaostření objektivu na nekonečno je nové číslo při zaostření objektivu na nekonečno je f/32 a průměr závitu je 55 mm, přední příruba se při ostření neotáčí, použití polarizačního filtru tedy nečiní žádný problém. Délka objektivu při zaostření na nekonečno je 95,1mm, hmotnost 540 g odpovídá masivnosti a pevnosti celokovové mechanické konstrukce.
Tokina AT-X Pro D 100 mm Macro je tzv. pravým makroteleobjektivem, což znamená, že makroměřítka není dosahováno pouhým vysunutím celé optické soustavy, ale pro jeho dosažení se využívají plovoucí optické členy. Toto profesionální řešení zajišťuje vynikající kresebnost objektivu při všech vzdálenostech zaostření a v měřítku 1:1 je nominální světelnost objektivu snížena pouze o 1 EV, nikoliv o 2 EV, jak by tomu bylo v případě běžné optické konstrukce bez plovoucího členu.
Luxusní povrchová úprava je doplněna gravitovanými nápisy, nechybí průhledné okénko se stupnicí zaostřovaných vzdáleností a s měřítkem snímání. Chod ostřícího kroužku je dokonale vytěsněný, plynulý ,a má prodloužený chod, takže manuální ostření v oblasti makroměřítka je snazší a přesné. Designovou i účelovou třešničkou na designovém dortu je pak sluneční clona, jejíž vnitřní část je vyložena luxusním černým sametem, jaký se používá dnes jen výjimečně a většinou u sběratelských edic speciálních objektivů. Samet má několikanásobně nižší odrazivost, než matný plast nebo kovový elox, účinnost sluneční clony je proto nadprůměrná.
Vzhledem k makrorozsahu objektivu je celkový chod ostřícího mechanismu poměrně dlouhý, vhod proto rozhodně přijde Limiter. Tento mechanický přepínač rozsahu ostření umístění na boku objektivu umožní práci jak v celém rozsahu možných vzdáleností, tak s omezením na standardní nebo blízké snímání. Hraniční vzdáleností pro obě oblasti ostření je 38 cm, resp. Měřítko snímání 1:2,5. Chromatická aberace se nijak nevymyká lepšímu průměru u objektivů tohoto typu, a je zcela bez problému odstranitelná při konverzi RAW souborů. Objektiv má prakticky nulové sférické zkreslení, a je tedy velmi dobře použitelný pro technickou a produktovou makrofotografii a detail, neboť veškeré linie jsou zobrazeny dokonale rovné.
Pokud bych měl určit, v čem je 100 mm makroobjektiv Tokina nejsilnější, pak je to jednak ve zmíněné zcela odstranitelné sférické aberaci, a velmi kultivovaném, měkkém zobrazení oblastí ležících mimo pole hloubky ostrosti, tzv. bokeh. Tokina bude tedy králem nejen v technické, ale také v umělecké makrofotografii založené na atraktivní působivosti snímků s minimálním rozsahem zaostřené oblasti.
Článek použit z časopisu Československá fotografie č. 9/2012
Autor: Jan Karbusický