Polarizační filtry B+W a Redhancer

14.06.2012 22:54

Polarizační filtry B+W, stejně jako filtr  B+W Redhancer , slouží fotografům k podobným účelům - zvýraznit a nasytit barvy na fotografii bez ztráty informací, která vzniká při zkontrastnění a nasycení barev softwarově ve fotoaparátu, nebo při zpracování v počítači.

Polarizační filtry navíc odstrańují odlesky z nekovových předmětů a to i z nečistot a vodních kapek rozptýlených v atmosféře, čímž částečně odstraňují pro fotografa nepříjemný opar. Dalším nežádoucím leskem odstranitelným polarizačním filtrem je odlesk oblohy na listech a trávě, který jim dává našedlý vzhled. Při použití polarizačního filtru získáme jejich sytou zelenou barvu. Při fotografování vody, potoků nebo moře s polarizačním filtrem je vidět i pod hladinu, ze které se odstraní odraz oblohy. Vynikne tak struktura dna nebo hladiny.

U tohoto snímku byla snížena kvalita, originál naleznete v časopise.

 

Účinek polarizačního filtru je nejsilnější přibližně v úhlu 90 stupňů od světelného zdroje, v přirodě tedy pokud fotografujeme v pozici bokem ke slunci. Odkláněním od tohoto úhlu se polarizační účinek zmenšuje a v přímém protisvětle je téměř nulový. Polarizační filtry B+W jsou díky použité kvalitní polarizační fólii a barevně sladěným antireflexním vrstvám barevně neutrální, jsou tak úžitečné například i u reprodukcí olejomaleb či jiných uměleckých děl. Polarizační filtry B+W se vyrábějí ve třech obroučkách a se čtyřmi možnostmi antireflexních vrstev.

F-PRO

Základní mosazná obroučka, většinou použitelná pro objektivy do 24 mm pro 35 mm formát, je u polarizačního filtru vysoká 6,9 mm. Adjustují se do ní polarizační filtry s osmi antireflexními vrstvami E, se čtrnácti antireflexními a dvěma ochrannými vrstvami MRC a Kaesemann MRC.

SLIM

Nízká 5 mm mosazná obroučka bez předního závitu pro ty nejširší objektivy. Její nezanedbatelnou výhodou pro ty, kteří nosí více filtrů do přírody, je jejich nízká hmotnost. Vyrábí se bez antireflexních vrstev, s vrstvami MRC, a v provedení Kaesemann MRC.

XS-PRO DIGITAL

Supertenká mosazná obroučka převyšuje závit objektivu je o 4,2 mm. Její vývoj trval inženýrům ve firmě Schneider Kreuznach tři roky a výsledek stojí opravdu za to. XS-PRO DIGITAL je robustní mosazná objímka, s předním závitem pro uchycení dalšího filtru, sluneční clony nebo krytky. Špičkové optické sklo Schott, o stejné síle jako u ostatních polarizačních filtrů B+W, je v ní pevně dotaženo šroubovací objímkou, která zajišťuje jeho přesné planparalelní uložení a odolnost proti prasknutí. Jedinou variantou povrchové úpravy skel těchto filtrů jsou nové vrstvy MRCnano.

 

Polarizační filtry B+W Kaesemann

Dodnes není jasné, zda byl prvním výrobcem použitelného polarizačního filtru v roce 1955 Erwin Kaesemann nebo společnost Kodak. Každopádně filtry Erwina Kaesemanna se staly nesmrtelné díky dokonalé konstrukci a jejich výroba po mnohých vylepšeních pokračuje dodnes. Když firma Schneider vyvinula po dlouhém úsilí obroučku XS-PRO DIGITAL, vložila do ní právě filtr vyráběný podle pana Kaesemanna. Tento filtr má polarizační fólii vtmelenou acetobutyrátem celulózy (CAB) mezi dvě skla Schott. Vysoce účinná polarizační fólie z polyvinylalkoholu je díky kvalitnímu uložení v CAB zcela rovná a má rovnoměrný polarizační účinek i při velkých průměrech filtrů. Schneider tak může nabídnout polarizační filtry až o průměru 122 mm. Po obvodu je filtr utěsněn černou lepící páskou, která zamezuje vniknutí vlhkosti a plísní mezi skla a také zabraňuje nechtěným reflexům na hraně skla.

B+W Redhancer

Filtr vyrobený z didymiového skla má svůj původ v hollywoodských filmových studiích. Má za úkol nasytit existující odstíny červené, hnědé a oranžové barvy na fotografii nebo filmu. Na rozdíl od oteplujících barevných filtrů ponechá B+W Redhancer ostatní barvy beze změny. U tohoto filtru totiž není funkční jeho zabarvení, ale chemické složení skla s příměsí vzácných prvků neodymu a praseodymu. Ty blokují světlo v konkrétních vlnových délkách. B+W Redhancer je tak ideální pro fotografování barev podzimu, pískovcových skal, architektury, střech z pálených tašek, produktovou fotografii atd. Jeho účinek se dá velmi dobře zvýraznit přidáním polarizačního filtru B+W. Kombinace těchto dvou filtrů spolu se správným světlem vytváří krásné fotografie plné živých barev.

U tohoto snímku byla snížena kvalita, originál naleznete v časopise.

 

                                                                         Text: Radek Plíhal, Originální snímky: Jan Karbusický

 

Antireflexní vrstvy

Samotný povrch skla má velkou odrazivost světla, a v případě použití k optickým účelům musí být jeho povrch zušlechtěn, jinak se odrazí až několik procent světla. Antireflexní vrstvy jsou komplexní metodou postihující celé spektrum viditelného světla, a díky nim se odraz na povrchu skla minimalizuje. Je nutné si uvědomit, že každé odražené světlo je vlastně ztrátou obrazové informace, o odražené paprsky je ochuzen fotografický obraz. Vícenásobné antireflexní vrstvy B+W s označením MRC odráží jen několik desetin procenta dopadajícího světla, jejich účinnost je tedy extrémně vysoká. Zvláště v digitální fotografii je použití fitrů s takto kvalitní antireflexní úpravou nesmírně důležité, protože komplikujícím faktorem je zde odraz světla od velmi lesklého povrchu digitálního snímače. Z tohoto důvodu je nutná kvalitní antireflexní úprava také na zadní straně filtru, aby světlo odražené digitálním snímačem nebylo odráženo zpět, a nezpůsobovalo zmléčnění obrazu a ztrátu kresby v nejvyšších jasech. Nejnovější B+W vrstvy MRCnano navíc vynikají extrémně nízkou adhezí, nečistoty ani voda na nich neulpívají, a proto je čištění těchto filtrů snadné a rychlé. U běžných antireflexních vrstev při častém a nešetrném čištění, jakým jsou třeba papírky na brýle, nebo úhlíkové lenspeny, dochází k jejich postupnému otěru a ztrácí účinnost. Pro čištění filtrů proto používejte vždy pouze kvalitní mikrovlákno Rodenstock a bezpečné kapaliny např. Kinetronics Lens Cleaning nebo B+W Cleaning !

 

                                                                                                                       Text: Jan Karbusický

 

Článek použit z časopisu Československá fotografie č. 11/2012